Josef Cukr

*1917 - †2014

Josef Cukr (*1917 -  †2014), Velehrad. Vyrůstal jako nejmladší z pěti dětí mlynáře v Boršicích, kde vychodil i základní školu. V roce 1928 začal studovat jezuitské gymnázium na Velehradě a po maturitě v Kroměříži nastoupil v roce 1936 do jezuitského noviciátu v Benešově. Vystudoval filozofii a v roce 1942 odešel do Prahy studovat teologii. Během 2. světové války se zapojil do protinacistického odboje. Podílel se na odposlouchávání porad gestapa v ilegálním bytě. V červenci roku 1944 byl zatčen a krutě vyšetřován v Pečkově paláci, pražském sídle gestapa. Poté byl internován v terezínské Malé pevnosti. V květnu 1945 se podílel se na Pražském povstání. Po válce studoval až do podzimu 1947 na Heythrop College v Londýně. V dubnu 1950 byl v rámci Akce K internován v koncentračním klášteře v Bohosudově a poté přiřazen k PTP. Koncem roku 1953 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 11 let za špionáž. Prošel věznicemi na Mírově, Pankráci, na Jáchymovsku – táborem L, třídírnou uranové rudy proslulou jako „Věž smrti“ - Valdicemi a Leopoldovem. V roce 1960 byl propuštěn na všeobecnou  amnestii.  Poté se živil jako dělník. V září 1968 ho biskup Trochta ustanovil administrátorem farního úřadu v Bohosudově a exxcurrendo farního úřadu v Krupce. Po sametové revoluci obnovil poutní místoBohosudov. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. třídy. Josef Cukr žil do své smrti na Velehradě.