František Lízna

*1941

František Lízna (*1941), Vyšehorky. Pochází z rodiny pronásledované komunisty. Sám byl celkem pětkrát vězněn – mj. za pobuřování, ilegální přechod hranic či výrobu a rozšiřování katolického samizdatu. Vojnu absolvoval u trestného útvaru ve slovenských Michalovcích. V druhé polovině 60. let působil jako ošetřovatel v Ústavu pro mentálně postižené na Velehradě. V roce 1968 byl přijat do noviciátu jezuitského řádu a v roce 1974 vysvěcen na kněze. Nedostal však tzv. státní souhlas s kněžskou činností, a proto až do roku 1989 pracoval v různých dělnických profesích a ve zdravotnictví. Patřil také mezi první signatáře Charty 77. Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem jezuitského kostela v Brně, v letech 1995-2004 pak působil jako vězeňský kaplan ve věznici na Mírově. Dnes je veřejnosti znám především pro svou dlouholetou pastorační činnost mezi Romy a bezdomovci. V roce 2001 mu bylo propůjčeno tehdejším prezidentem V. Havlem druhé nejvyšší státní vyznamenání Řád TGM za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Za svou práci ve vězeňství obdržel v roce 2003 Cenu Františka Kriegla, udělovanou Nadací Charty 77.

AUDIOZÁZNAMY

O rodičích a mládí

Studium na jedenáctiletce

Útěk do Německa 1960

Druhé zatčení

Shrnutí všech zatčení

O víře ve vězení